Asi v šesté třídě jsem se rozhodla, že si roztáhnu ucho. Nevěděla jsem ale které. Levé nebo pravé? Pravé nebo levé? Nakonec jsem se (špatně) rozhodla pro levé, protože jsem měla s pravým problémy. Od známé ze školy jsem si odkoupila černého šneka a růžovou tyčinku, oba dva o průměru 3mm. Na první pohled jsem se zamilovala do černého šneka a já kráva jsem ji narvala celou do ucha během odpolední přestávky. Což byla chyba. Bolelo to jako blázen o tom žádná. Bolí to. Rychlé roztahování může způsobit utrhnutí ucha.
Černého šneka jsem moc dlouho nenosila a začala jsem se scházet se svým druhým kamarádem- růžovou tyčinkou. Tady můžete vidět moji snad nejstarší fotku, a taky nejškaredější fotku, co jsem kdy našla.
Naneštěstí mi to dlouho nevydrželo a chtěla jsem dírku v uchu větší. Ucho by se mělo roztahovat po mm, a já jsem si do ucha narvala 6 mm tyčinku. Nemůžu najít žádnou fotku, což je možná i dobře. Našla jsem si techniku, jak ucho roztáhnout z trojky na šestku. Nezaručuji, že to bude fungovat, mě se tato technika osvědčila už dvakrát. Jednoduše jsem si dala do ucha šestku, jak jen nejdále to momentálně šlo, něco málo dál za půlku a nechala ho v uchu celou noc. Ráno jsem si ji opatrně vyndala a nasadila si trojku a tu nechala celou dobu co jsem byla ve škole. Když jsem přišla ze školy domů, z ničeho nic jsem tu šestku protáhla celou. Oooo. Magic. I dont give a shit jak se to mohlo stát, ani nezaručuji, že se to takhle podaří po každé, ale mě se to podařilo, a skákala jsem kilometry do výšky.
Když sem protáhla i šestku, koupila jsem si tunel o stejném průměru. Byl škaredý jako noc, byl ve tvaru kytičky a cítila jsem se s ním drsně, takže si myslím, že svou úlohu splnil.
Boom. Začala se mi líbit druhá dírka v uchu. Nevím, co mi to zas přelítlo přes hlavu, nebo jak se to říká. Jednoho krásného říjnového dne roku 2014 jsem si zašla k mé milované doktorce, která má ordinaci přes ulici a za stovku si nechala jehlou píchnu druhou dírku v pravém uchu. Nebolelo to, připomínalo to včelí bodnutí, takže jsem to vydržela a hned si tam dala obyčejnou pětikorunovou náušnici ve tvaru křížku. Jenže dírky jako takové se nejlépe hojí, pokud je v nich zlatá náušnice, kterou jsem si musela za velkých bolestí a velké spousty krve nasadit. Byl to hnusný zlatý kroužek s kterým jsem vypadala jako opravdová škaredica, ale snažila jsem se to přetrpět, protože jsem se nemohla dočkat, až se to zahojí.
Po nějakých 2-3 týdnech jsem se konečně dočkala. I když si uvědomuji, že dírka by se měla hojit přibližně 6 týdnů. Jedno ráno jsem si zlatou ohavnost vyndala a nasadila normální, trochu menší, naušničku. Dost to bolelo, protože, no, jasně. Dírka nebyla zahojená. Ale pro krásu se trpí.
Delší dobu jsem nechala svoje ouška v klidu. V pátém měsíci minulého roku jsem se rozhodla pro zásadní změnu. ROZTÁHNOUT SI UCHO NA 8 MM. Dlouho jsem o tom přemýšlela, ale nakonec jsem si vlastní návrh schválila, protože mě strašně deptalo, že mi přes šestku tunel nejde pořádné vidět, protože ta dírka byla malá. Velká, ale zároveň malá. Tak jsem si pořídila modrého šneka, kterého jsem si do ucha dala, zase díky mé technice.
Ale komu se líbí takový modrý roztahovák v uchu? Snad nikomu, hlavně pokud je modrá vaše neoblíbená barva. Tak jsem si zajela do Tatto shopu ve Frýdku-Místku a koupila jsem si černý obyčejný, leč a velmi elegantní tunel.
Asi jen měsíc měli uši pokoj a ke konci prázdnin jsem si chtěla píchnout helix. Jenže jsem si to NAŠTĚSTÍ rozmyslela, jedna zásadní věc mě přesvědčila, bohužel si nepamatuju která. U doktorky jsem si za 200 kč nechala píchnout dírku + náušnici z chirurgické oceli. Měla jsem nechat dírku zahojit 6 týdnů, což jsem vlastně dodržela, protože jsem si ji nevytáhla do teď. Na "druhé druhé" dírce mě štve jen jedna věc a to, že jsem při píchání neměla nasazený tunel, proto je docela blízko tunelu, ale zas tak strašné to není. Tady na fotce je i tunel, i nová náušnice.
Na pár měsíců byl zase klid, a za tu dobu se mi začal nějak líbit Smiley piercing. Myslím, že je zbytečné říct, že jsem si ho píchla. Sama. Na internetu jsem si našla návody a tipy, jak si smiley píchnout. Začátkem února jsem si koupila pár podkoviček a šla na to.
Připravila jsem si:
-jehlu nebo kanylu
- desinfekci
- piercing
Neměla jsem kanylu, tak jsem si vyvařila jehly, které byly přibližně stejné jako piercing. Pak jsem jehlu ještě vydensifikovala, stejně tak uzdičku. Začala jsem s tou trochu menší jehlou. Hodně lidí říká, že to nebolí, že si to píchli hned. Já lhát nebudu. Bolelo to. Ne moc, nejvíc bolela špička a očko jehly. Trvalo mi to asi hodinu. Jak jsem prošla tou nejhorší části, takže špička, protáhla jsem zbytek jehly, aniž bych věděla jak, šlo to prostě samo. Jakmile jehla uzdičkou prošla celou, zjistila jsem, že byla MOC MALÁ, proto jsem uzdičkou protáhla ještě půlku větší jehly. Naštěstí se tam už piercing vlezl. Teď mám piercing přesně měsíc a dva dny a už jsem stihla ztratit jednu kuličku.
Jediné nevýhody tohoto piercingu jsou, že to asi týden ještě bolí, pokud se na to místo silněji zatlačí, nebo bylo pro mě peklo, když jsem jedla tvrdé jablko, piercing se mi stále zapichoval do jídla. Jinak bych si dávala ze začátku větší pozor při čištění zubů a sem tam konce utahovala, aby se moc nepovolily.
Takže to bude pro dnešek asi vše. Pokud jste se dostali až sem, doufám, že se Vám tento článek líbil a pokud máte nějaké otázky, nebojte se zeptat.
XOXO K.
Žádné komentáře:
Okomentovat